→Tento příspěvek zůstává otevřený!←
Dále budu postupně přidávat své poznatky a nabyté zkušenosti.
S chovem francouzské Hyly Genetics jsem začala v květnu roku 2016. První připouštění proběhlo v červnu. Čekání na první králíčky bylo doprovázeno velkým napětím. Měla jsem starost z toho, jak porostou, za jak dlouho je vykrmím, jestli budou náchylní na kokcidiózu…
Od července, v němž se narodili první králíčci, do ledna 2017 jsem odchovala 93 mláďat od čtyř samic. Jeden byl mou vinou nuceně poražený z důvodu žbluňkavky (přežral se jablek), avšak úhyn na jinou nemoc nebyl žádný.
→Chovné králíky nechávám pravidelně očkovat na mor←
a myxomatózu.
21.9.17.
Cituji jednoho neúspěšného chovatele: „Samice rodí kolem 15-ti mláďat – z toho uživí asi 10, po 2. – 3. porodu je u nich možno pozorovat vyčerpanost-hubnutí, menší počty odstavených králíků, špatné zabřezávání“,konec citace. … Zatím mám jen jednu na 7 porodu, poslední porod 10 mláďat .Z osmi připuštění jednou nezůstala. Vkládám fota samice. Mě tedy nepřijde,že by byla pohublá a vyčerpaná ani 3 dny po sedmém porodu .
Část králíků chovám venku, část je schovaná. Mrazy zvládají docela dobře, pouze u venkovních jsou slabší přírůstky. Neporážím v 85. dni, ale zhruba o 14 dní později, což je v těchto mrazech (až -19 st.), poměrně dobrý výkon. U schovaných králíků se maximální teplota pohybuje okolo 0, to ovšem záleží na teplotě venku. Zde žádné prodlení v přírůstcích není, králíci rostou, jak mají.
14.3.17
Jsou to téměř tři měsíce od doby, co se rok se s rokem sešel a máme za sebou oficiálně první; dovolila bych si s klidem na srdci tvrdit, že úspěšnou; zimu. Ačkoli byly letošní zimní měsíce oproti předchozím rokům velmi kruté, králíci obývající venkovní králíkárny ji zvládli bez jakýchkoli problémů. Překvapila mě především mláďata, která s důstojností sobě vlastní venkovní podmínky přežila.
Jak jsem již výše zmínila, některé přírůstky byly v 85. dni, v němž obvykle zabíjím, slabší, než jiné, avšak nijak závratně. Po porážce bylo patrné, že si králíci vytvořili značné tukové zásoby, což v zimě není nic neobvyklého a na kvalitě masa se to nijak nepodepsalo. Spotřebují mnoho energie na zahřátí a tím pádem mají, respektive měli, i vyšší spotřebu krmiva.
Ráda bych podotkla, že mi nijak zvlášť nezáleží na tom, co ukazuje váha v 35. dni jejich života, kdy jsou mláďata většinou odstavena od matky – odstavuji někdy dříve, někdy později; v mých podmínkách velmi záleží na tom, jak se uvolní místo -, nýbrž na tom, kolik váží právě v osudném 85. dni. Všimla jsem si, že poté, co se králíčata odstaví, mnohem rychleji přibírají. A abych byla upřímná, nejsem si jistá, proč tomu tak je.
V období mezi 11. říjnem a 21. únorem se narodilo celkem 88 mláďat, z nichž 15 kusů bylo vytaženo z hnízda. To, pokud jsou mé výpočty správné, znamená, že jsem ve čtyřech mrazivých měsících úspěšně odchovala 73 zdravých jedinců. Výsledné číslo považuji za velmi vysoké a jsem na své chovné samice náležitě hrdá. I přesto jsem se rozhodla, že zkusím těmto ztrátám, aspoň částečně, předejít vybudováním kotišť samicím.